Nové místo – nové výzvy

Děti s ADHD a jejich rodiče ale neopouštím, naopak rozšiřujeme svou nabídku.

Tak jsme se přestěhovali. Pro mě, která se narodila a žila celý život v Praze, je to změna obrovská. I když jsme zvolili nádherné krajské město – salón republiky – bylo to pro mě rozhodnutí skoro jako bych se měla přestěhovat na samotu😊. V Praze kromě období karantény se mi snad nestalo, že bych v centru nepotkala žádné lidi. Tady o víkendu je to možné. Zažívám zde spoustu výzev jako existovat třeba po třech letech bez myčky a sušičky… A možná že i rychlovarná konev vyhodí pojistky. Na druhou stranu obýváme po letech v paneláku úžasnou prvorepublikovou vilu s terasou pod cedrem. Můžu tu cvičit a přitom pozorovat špačky jak švitoří na jabloni. 

Jsme v Hradci Králové a je to tu … úžasné! Zatím nám přeje příjemné počasí a užíváme si jízdy na kole do školy- Podařilo se nám nastavit si i ranní vstávání.

Ranní výzva 

Po roce domácího vzdělávání je opravdová výzva nastolit ranní pravidelný režim. Povedlo se nám to a vstáváme s hudbou „boost energy“ vyrovnávající hladinu alfa v mozku. Protažení a krátké cviky, snídaně doplněná klíčky nebo semínky, voda z lahve, kde je kámen šungit a růženín. A zdravé svačiny s domácí pomazánkou anebo krekry z DM drogerie. 

Výzva vzdělávání 

Další výzvou bylo najít školu, kam po dvou letech tápání naše děti umístíme. „Vyhrála“ rodinná škola a my i děti jsme nadšení. Líbí se mi, že škola kombinuje prvky frontální pedagogiky s věkově smíšenou skupinou a slovním hodnocením. Učí se zde podle individuálního nastavení dítěte.  Často jsou venku a učitelé na to jdou s úsměvem a komunikují. Co víc si – po letech zkoušení různých metod – přát😊.  

Pražské výzvy

Kromě poznávání nových lidí čelím výzvám typu, jak se kam dostanu. Na kole zvládám koupit i menší koberec a zjišťuji, že rodinný život jde zvládnout i s jedním autem. Prahu neopouštím, vždyť jsme tam rozjeli krásnou poradnu!  A tak dojíždím vlakem a ukazuje se, že pracovat se dá odevšud a při tom můžu navíc i pozorovat krásnou českou krajinu.  Také nově nechávám prostor svým třem „chlapům“, aby to zvládali spolu😊.  V Praze jsem v září čelila zatím asi mé největší výzvě – jít naživo promluvit o významu jógy do Českého rozhlasu 2 a odpovídat na dotazy přímo v éteru. S podporou mé milé kolegyně Terezky jsem to zvládla a přineslo to zase spoustu námětů pro naše aktivity. 

Osobní výzva 

Někoho to možná překvapí, ale další výzvou pro mě bylo přijetí toho, že kluci budou hrát fotbal 3x týdně a každý víkend zápas. Nejen, že jsem je do klubu nakonec přihlásila sama, ale stala jsem se i kontaktní osobou za naši rodinu. Což ti, kdo mě znají, pokládají za opravdu velký humor…Ale vidím, že tým, který jsem intuitivně vybrala, je přesně podle mých představ: trenér jde na sport „ s radostí“ , a kluky to baví. Oceňuji, že trenéři malé fotbalisty dokážou motivovat, aniž by použili ostré slovo.  Navíc se v klubu se sešli rodiče, kteří se spolu přátelí a na zápasech fandí tak nějak “střízlivě“, což je taky věc velmi vzácná. 

Výzva pro INNP 

Výzva bude zřídit prostory pro poradnu, abychom mohli nabídku šířit i mimo Prahu. I jinde v republice si děti s ADHD a jejich rodiče zaslouží vědět o programech pro řešení příčin ADHD.

Výzvou pro naši neziskovku je vytvoření nových programů Smarty Sport – rozcvičky pro fotbalové a další sportovní týmy pro zlepšení jejich fyzické i psychické kondice. 

A snad se konečně pustíme i do avízovaných online videí. Věřím, že hradecká atmosféra bude pro mě inspirativní a povede k posouvání stěžejního tématu INNP: „podpora rozvoje dětí pohybem“. 

Jak vidno, každá výzva stojí určité překročení hranice vlastní komfortní zóny, ale stojí to za to. Výzvy nás posouvají dál… A co vaše výzva? Pokud je to začít „konečně něco dělat“ se svými dětmi, s nimiž nevíte rady a třeba trošku změnit i svůj život, jsme tu pro vás. 

9.10. 2020, Petra Poláková