Takže se všichni uklidníme aneb přes naše zklidnění nám přijde to správné „řešení“ ( i u dětí s ADHD)

Takže se, prosím vás, všichni uklidníme.

Tato věta mi přijde na mysl častokrát, když se na začátku poprvé setkáme s rodiči a dětmi na konzultaci. Jsem pak ráda, když se tedy opravdu během našich konzultací „všichni uklidníme“, postupně si vyjasníme, o co se jedná, co prožívají rodiče, co prožívají děti a nějak vše usměrníme. Naladíme se na to, co, může v dané situaci pomoci: aktivity zařaditelné do běžného života (to bývá snadné) a propuštění limitujících vzorců a programů v podvědomí (to je výzva a proces, který zahrnuje trochu širší cestu sebepoznání). K naučení aktivit využíváme naši Metodu PES®: pohyb, emoce, smysly plus přístup. Přes pohyb, emoce a smysly lze dopropojit nervové spoje, posílit tělo a zklidnit organismus. Přístup nám pomůže k nenásilné a efektivní komunikaci, kde se děti cítí v bezpečí a automaticky reagují příjemněji a vstřícněji.

Za léta praxe vidíme, že Metoda PES ® je opravdu jednou z cest, jak lze dětem a rodičům v oblasti ADHD prakticky pomoci. Navíc pro odblokování podvědomých zátěží můžeme doporučit i další techniky, které samy neprovádíme, ale máme s nimi dobré zkušenosti. Vytvořili jsme informační brožuru, kde je vše jasně a podrobně popsáno. Je tu vše, co jsme do dubna 2024 vyzkoumali.

Poslední dobou mě to vede k zamyšlení, co vede rodiče k tomu, aby nás vyhledali. Většinou si nás najdou v situaci, kdy jsou:

• Pod tlakem: ze strany učitelů MŠ či ZŠ, z posudků od různých odborníků lékařského či nelékařského zaměření a vyhrocenou situací ve rodině.
• Neví,  kudy kam: zjišťují, že něco chtějí dělat, ale dosavadní metody a techniky nefungují a rady na sociálních sítích pro ně nezabírají.  Děti jsou otrávené a v odporu za léta, kdy mají nálepku: „No s tebou si ve školce/škole užijou“.
• Nechtějí dávat medikaci: situace není natolik vážná a přeci jen vyšetření u psychiatra není návštěva dermatologie. Po návštěvě u psychiatra zůstane dítěti záznam a může ho to limitovat v pozdějším povolání, jak jsem se před časem dozvěděla.
• Dávali medikaci a ta stejně nezabírá.
• Pohybují se už se trochu v „novém vnímání světa“, energie a vibrace už pro ně je známý pojem,a chtějí proto znát souvislosti. Umí komunikovat s dětmi, aniž by používali útoky zjevné (zastrašování, zesměšňování) či skryté (manipulace, nevyžádané rady, skryté domněnky, obavy). Jsou autentičtí, jasní a pravdiví, mají nastavené hranice i sebehodnotu u sebe. Vnímají, že všechno má nějaký smysl. Přesto něco nedokážou uchopit tak, aby to bylo přínosné pro děti i pro ně samotné.

Naše nabídka je skutečně „pro každého“. Někomu stačí přijít jen jednou, někdo dochází pravidelně a někdo se u nás ukáže znovu po určitém čase. Všem se „zlepšuje“ nebo spíš vylaďuje něco jiného a postupně zjišťujeme, co všechno je opravdu v této oblasti možné. Často se zharmonizují i oblasti, které „původně nebyly v plánu.“ A že najednou dojede k vyjasnění i jiných záležitostí v životě rodiny, které zdánlivě s ADHD dítěte nesouvisely.  Dobrá zpráva je, že pokud se rodiče a děti do programu pustí, změny jsou skutečně markantní, a to v různých oblastech.

Klíčové je jedno:  hledáme společně možnosti, které vedou ke skutečné změně. Spíš než potlačení symptomů jsou brány v potaz různé příčiny a širší souvislosti.

Uklidní nás vědomí, že ADHD je mnohovrstevnaté téma

ADHD je totiž téma, které pro mě symbolizuje mnoho rozměrů a kde řešit pouze špičku ledovce v podobě „řešení nežádoucího chování“ z mého pohledu nestačí. Mám určité vnitřní nastavení přicházet věcem na kloub (ať už je to proto, že jsem Vodnář nebo mám otevřené některé životní dráhy podle teorie Human Design).  Několik let už tedy sama od sebe a ze svého vnitřního impulzu zkoumám různé možnosti, všechny informace  a inspirace ohledně tématu ADHD.  A je toho opravdu mnoho.

Jsem tedy ráda, že po mém „výzkumu“, který je samozřejmě stále ve vývoji, se můžu ohlédnout a uznat :“Ano, povedlo se mi toho vyzkoumat opravdu hodně natolik, že ráda informace a inspirace předávám dál, a to nejen na konzultacích ale i v rámci přednášek a kurzů.“

Zcela obecně bych chtěla vypíchnout tyto zásady, které mi v této oblasti přijdou poměrně zásadní:

• Neexistuje jednoduché „zbavení se“ problému: Není 1 kouzelný nástroj, ani 1 zázračný všelék ani 1 zaručený přístup.
• Všechno může být jinak, než se zdá: to co se zdá jako jeden negativní projev, může mít x jiných příčin a souvislostí a může mít častokrát i pozitivní rozměr
• Problémy v sobě skrývají více vrstev a přes odhalování jednotlivých vrstev můžeme vnímat skryté souvislosti a přínosy, jak pro děti, tak pro sebe
• Čím víc jsme v odporu a stresu, tím víc na problém poukazujeme a tím méně se nám jej daří řešit
• „Let it be“: píseň od Beatles v sobě skrývá úžasné poselství – pokud necháte věcem prostor a necháte je být, přijde odpověď. A já dodávám, pokud se uklidníme, jsme uvolnění a otevření, v srdci a radosti, tak nám přijde vždy pro ta pravá metoda, pravý „lék“ nebo ta pravá terapie pro ten daný životní okamžik.
• Nastavit vnímání takto: PROBLÉM = přijmout, vnímat to svým způsobem jako DAR/SCHOPNOST = Uznat a mít z toho radost, zároveň vnímat, že to je nějaká VÝZVA/LEKCE = co se máme v životě naučit my i samotné děti.

V dalším pokračování tohoto blogu shrnuji praktické informace o tom, co si můžete uvědomit a jak k dětem přistupovat.

Mgr. Petra Poláková: Autorka publikace Jak rozvíjet pohyb, emoce a smysly u dětí, autorka Metody PES: pohyb, emoce a smysly